kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové

Kostel

Dějiny kostela

Příchod jezuitů

Na počátku je nutné datovat příchod jezuitů do Hradce Králové. Po složitých jednáních vydal magistrát města dne 23. května 1636 úřední listinu s pečetí, v níž dal na vědomost přijetí Tovaryšstva Ježíšova do města. Když přišli jezuité do Hradce Králové, tj. po třicetileté válce, byla někdejší sláva města „prvního po Praze“ již nenávratnou minulostí. Z několika možností, kde zbudovat zázemí pro svoji misijní, pastorační a kulturně vzdělávací činnost, se jezuité rozhodli pro jižní stranu náměstí.

Stavba kostela

Kostel byl postaven díky finančnímu odkazu v poslední vůli Kašpara z Grambu, majitele potštejnského panství, který zemřel v r. 1633 v Kostelci nad Orlicí. Stavba chrámu byla zahájena v roce 1652, stavitelem byl italský architekt Carlo Lurago.

Dramatických prvních sto let

Chrám byl vysvěcen 10. října 1666 prvním královéhradeckým biskupem Matoušem Ferdinandem Sobkem. V červnu 1762 ve městě řádili pruští kozáci, v domě čp. 150 založili požár, který se větrem rychle šířil, takže vyhořelo téměř 200 domů a s nimi i kostel Panny Marie a jezuitská kolej. Veškeré vnitřní vybavení kostela shořelo, jen oltář v kapli sv. Ignáce jakoby zázrakem zůstal nedotčen, o čemž svědčí nápis v této kapli. Po ničivém požáru se přistoupilo k obnově chrámu. Na rekonstrukci se významně podílel architekt František Kermer, který mimořádně citlivě dokázal navázat na dílo Luragovo. Obnovený chrám znovu vysvětil 11. května 1766 biskup Heřman Hannibal Blumegen.

Hradecká pevnost

V červenci 1773 v důsledku nátlaku evropských mocností papež Kliment XIV. zrušil Tovaryšstvo Ježíšovo. Po veřejném vyhlášení papežské buly v Hradci Králové byl kostel Panny Marie uzavřen a převzat do správy státem. Na základě skutečnosti, kdy se město Hradec Králové mělo stát strategicky důležitou pevností s početnou posádkou, došlo k rozhodnutí učinit z kostela Panny Marie posádkový kostel, z jezuitské koleje kasárna a jezuitské gymnázium bylo přeměněno na civilní.

Počátek dvacátého století

V roce 1900 biskup Jan Nepomuk Brynych opět povolal do Hradce Králové Tovaryšstvo Ježíšovo, jehož činnost byla obnovena bulou papeže Pia VII. už v roce 1814. Biskup Brynych jezuitům zajistil vrácení kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jezuitskou kolej si však armáda ponechala nadále ve svém držení.

Doba totality - Akce K

Zlom v dějinách kostela a v působení Tovaryšstva Ježíšova představuje rok 1950. V noci ze 13. na 14. dubna se v celé republice uskutečnila tzv. Akce K – nezákonná násilná likvidace klášterů a mužských řeholních řádů. Všichni jezuité z Hradce Králové byli odvlečeni do internačních táborů. Všechen jejich majetek zabral stát.

Doba „polistopadová“

Po roce 1989 se kostel vrátil do majetku církve, resp. Biskupství královéhradeckého. Zároveň bylo možné vrátit se aspoň z části k původnímu poslání kostela; kostel Panny Marie se stal místem pravidelných studentských bohoslužeb Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína a později také nově ustanovené akademické duchovní služby pro studenty královéhradeckých vysokých škol.

Zpracováno na základě publikace „Jan Doskočil: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové“.